Na počátku byl kůň

Energie, činorodost, vynalézavost a optimismus nebyly a nejsou rodině Rosner cizí. Již otec Franze Rosnera dopravoval svého času na koňském povozu štěrk z řeky Nisy a dřevo z okolních lesů slezského města stejného jména.

Kůň si obhájil svoji pozici i v době, když se Franz Rosner po vyučení na autozámečníka u automobilové společnosti NAG v Berlíně vrátil do rodného města, pronajal si svůj první nákladní automobil a založil v roce 1925 zasilatelství.

V tehdejším úřednickém městě Nisa docházelo, jak je to pro tuto profesi typické, často k přeložení, a tak bylo i stěhování na denním pořádku. Franz Rosner poznal svoji šanci a specializoval se na přepravu nábytku, kterou provozoval zprvu s koněm a povozem.

Koňům zachoval věrnost i poté, co byla jejich práce nahrazena nákladními vozy.

Hodina nula

Když byla na jaře roku 1946 vyhnána 6členná rodina Franze Rosnera ze Slezska, znamenalo to začít od samého začátku. Všechno muselo zůstat ve staré vlasti. Útěk skončil po několika průběžných zastávkách ve městě Oelde. Zde nalezla rodina přístřeší na statku a obývala tam v následujících letech 2 pokoje.

Sotva položil Franz Rosner s odvahou a optimismem neúnavného podnikatele základy své nové zasilatelské firmy, postihla ho další rána osudu: Za peníze, která si rodina ukryla v peřinách a vzala s sebou při vyhnání z vlasti na západ, si pořídil první použitý nákladní vůz. Po už i v té době nezbytných pochůzkách po úřadech v Beckumu, zejména kvůli udělení licence pro přepravní činnost, ovšem jeho vůz při návratu do Oelde zmizel. Byl ukraden a nikdo ho už nikdy nenašel.

Franz Rosner však nerezignoval a koupil si po vydání nových přídělových lístků nový nákladní automobil.

Expanze

Z generace na generaci

V roce 1962 postavili Franz a Ludwig Rosnerovi na nově zakoupeném pozemku Zum Sundern (Oelde) o rozloze 3 000 m² větší obytnou budovu, skladovací halu s autodílnou a kancelář. Flotila čítala tehdy 10 vlastních nákladních vozů. Obchod s uhlím byl pozvolna na ústupu, proto se firma zaměřila na logistiku nábytku.

Jako Fénix z popela

Večer 10. listopadu 1979 se rozezněly v Oelde požární sirény, sklad nábytku v areálu firmy Rosner byl v plamenech. Hasičům se podařilo dostat včas do bezpečí nákladní vozy a návěsy nacházející se v areálu firmy, firemní budova a kancelář však lehly popelem. Škoda způsobená žhářem se vyšplhala na několik milionů německých marek.

Ale vedení firmy se ani po této těžké ráně nedalo odradit. Již delší dobu plánované rozšíření a s tím spojené přemístění společnosti do nové průmyslové zóny to jen uspíšilo.

Již koncem roku 1981 disponovala firma 35 vlastními kamiony, 50 návěsy a 120 výměnnými nástavbami. Poté, co byl prodán závodní areál „Zum Sundern“, činila plocha nového areálu „Am Landhagen“ 32 000 m².